Srdečně zvu k dalšímu dílu mých úvah.

Dospěla jsem do bodu, že bych chtěla říci něco k tomu, kam kráčím v této ´instantní době´ reprezentované kurzy všeho druhu s absencí integrace teorie do praxe (přednášejících). V době, kdy se ztrácí přehled o tom, kdo je ´vypravěčem´ a kdo to své opravdu žije…a to je veliká škoda. Máme na dosah tolik lidí, kteří s koňmi skutečně žijí a potvrzením jejich kompetentnosti není publikování obrázku certifikátu z kurzu a pár umně napsaných řádků, které velkému množství laiků stačí … 

Doba, ve které nyní žijeme je těhotná explozí informací všeho druhu. Jsou všude a jednoduše dostupné. Zaplatíme více či méně a jde se na to…studují všichni a všechno a čím víc certifikátů a titulů, tím víc jen a jen informací! 

Informace je však jen základní indicií k cestě…a indicie by měly dávat smysl a jasně ukazovat na směr, kterým je užitečné se dát pro dobro našich koní, abychom pokud možno co nejdříve pochopili quo vadis…a jen praxe, a tedy odžité roky prověří zdroje informací a jejich integraci …

VZHLEDEM K MÉMU VĚKU MYSLÍM, ŽE JIŽ MOHU PODAT SVĚDECTVÍ O SVÉ CESTĚ

Úvod ke shromáždění, který jsem ve své úvaze o hledání krásy a rovnováhy nabídla minule, lze shrnout do těchto pár vět.

Pokud máme respekt k jedinečnosti koní s jejich vlastními potřebami a pocity, nenecháme si pokřivit (nějakým úhlem pohledu) to, co bytostně lidé cítí dlouhá staletí v přítomnosti koní – krásu, sílu, majestátnost, moudrost, máme se svým koněm vztah a na tolik moderní téma hledání ´křivosti´ se díváme optikou, že věda vlastně potvrzuje, že v (ne)dokonalosti je krása, pak máme šanci najít rovnováhu (svou, našeho koně i naši společnou ) a dotknout se harmonie, kterou ve svém životě tolik hledáme…

Shromáždění jako proces

Na začátek uvažuji o shromáždění jako procesu, během kterého je kůň vzdělán s důsledkem v posunutí těžiště více dozadu díky nově naučeným pohybovým vzorcům, přičemž jeho přední část těla je udržována aktivní.

Výsledkem je zvednutí hrudníku, na němž sedí jezdec, benefitem je zlepšení rovnováhy koně pod jezdcem a tím i zlepšení jeho obratnosti (obratnost v obratech).

Fyzicky je shromáždění patrné na postuře koně. Postura, držení těla, je velké, samostatné téma u koní i lidí. (O tom někdy příště.)

Kůň s dobrým shromážděním má hlavu a krk v elegantním (a zase ta estetika a krása) oblouku vyklenutým vpřed, směrem dozadu se tělo koně snižuje ohnutím velkých kloubů zádě, v pohybu zadní
nohy v ohnutí kráčí vpřed směrem k těžišti a přední nohy jsou volně a pružně pohyblivé. To vše funguje za předpokladu silného jádra (středu, rozuměj hlubokých stabilizátorů) a zapojení mnoha různých svalových skupin celého těla v odpovídající koordinaci.

K tomu všemu je potřeba energie.


Uvažuji o energii jako o podstatném ´hráči´ ve shromáždění (předpokladem i výsledkem).

Na energetické úrovni totiž shromáždění umožňuje koni energii efektivně využít pro pohyb vpřed.

Jak to myslím?

Namísto toho, aby se kůň pohyboval vpřed (pod jezdcem) bez kontroly, je schopen dobře využít svůj zdroj (potenciál) pro odpověď jezdci na jeho žádosti. V tomto funkčním (správném) shromáždění, při kterém je energie koně efektivně využita k pohybu vpřed, je pohyb lehký a v uvolnění.

Důsledkem toho všeho je?

Větší pohoda koně a spokojenost jezdce.

Shromáždění & Energie

Energie je základním prvkem všeho života. Můžeme ji chápat jako sílu nebo moc(nost), která umožňuje pohyb a aktivitu. Kůň, jako i jiné živé bytosti, energii produkuje a spotřebovává. 

Fakta: energie, kterou má kůň k dispozici, pochází z různých zdrojů (potrava, kyslík) a může se vyčerpat. Pokud se kůň pohybuje neadekvátně dlouho anebo namáhavě, dojde k únavě nebo vyčerpání.
Když je kůň shromážděn (skutečně shromážděn, ne vpředu držen a pobízen proti vydržené ruce), jeho tělo a svaly pracují efektivněji a energie je využita účinněji. Budu se opakovat, ale vede to k větší spokojenosti koně v pohybu.

Celkově lze říci, že energie je klíčovou součástí shromáždění koně. Porozumění tomu, jak kůň produkuje energii může nám lidem/vodičům/jezdcům pomoci lépe vést a podporovat shromáždění svých koní.

Shromáždění koně je tedy nejen fyzický proces, ale také energetický. Je o tom, jak kůň využívá své tělo a energii k dosažení určitého záměru (můžeme uvažovat obecně o výkonu) a jak mu jezdec může v tomto záměru pomoci.

SRS© Spirálně stabilizovaný jezdecký sed

Shromáždění koně má hluboké spojení s jeho mentální rovnováhou.

Chápání a schopnost odpovědět jezdci na jeho žádost (a provádět shromáždění je pro koně složitý proces) vyžaduje soustředění a důvěru v jezdce!

Pamatujete?! Za společným růstem hledejme od samého počátku vztah. 

Kůň, který nerozumí žádosti jezdce (anebo není fyzicky a energeticky schopný odpovědět) může být zmatený, frustrovaný, nebude schopný ke shromáždění dojít.

Pamatujete? Lehkost a uvolnění…
Když je kůň schopen využít své tělo ve shromáždění (a zase ta lehkost pohybu a uvolnění), pak je to zároveň potvrzení jeho mentálního klidu, vyrovnanosti.

A dodám, že klidné a soustředěné ´myšlení´ je nezbytné proto, aby kůň efektivně využíval svou energii a udržoval rovnováhu. (Koně nebo jezdce? A nebo obou?! ).

Řečnická otázka: Proč asi metodika Academic Art of Riding by Bent Branderup myslí na vzdělání mladého koně cca dva roky ze země, na ruce i na lonži dříve, než je jeho hřbet zatížen v pohybu jezdcem? 

Nejvyšší level shromáždění je zároveň nejvyšší level uvolnění.

Malé shrnutí I

Shromáždění nejenže pomáhá koni fyzicky využívat svou energii a udržovat rovnováhu, ale také pomáhá podporovat jeho rovnováhu mentální. Jezdec, který je schopen svého koně správně shromažďovat, podporuje u svého koně mentální pohodu a důvěru ve spolupráci.

Jdeme dál.

Mentální (fyzická též, ale to si necháme na příště) rovnováha jezdce je stejně důležitý střípek v mozaice zvané shromáždění.

Je totiž zásadní pro úspěšné použití nástroje zvaného shromáždění. (Ano, shromáždění není cíl, ale nástroj!). My jezdci/vodiči musíme být schopni vést dialog se svým koněm jasně a klidně, aby měl kůň možnost porozumět našim žádostem (psala jsem v předchozích úvahách a také o komunikaci, kterou chápu jako výměnu emocí), proto je nezbytný klid, trpělivost a koncentrace. (Tady a teď. Pamatujete?) Samozřejmě, že uvažujeme o kompetenci člověka, který je adekvátně vzdělán (prakticky!) ve svých záměrech, které od koně žádá. 

Nervózní, podrážděný, nerozhodný, duchem nepřítomný člověk svého koně stresuje a není schopen ho úspěšně nejen shromáždit. (Jak to (ne)funguje jsem rozvedla v pojednání Mladý kůň – ridign in I – příprava ze země až po začátek práce ze hřbetu – k dispozici ke shlédnutí ze záznamu.)

A nejen to! 

Mentálně vyrovnaný jezdec/vodič (klidný, trpělivý, koncentrovaný v okamžiku tady a teď) je schopný citlivěji reagovat na pohyby a signály koně. Musím být v našem společném dialogu schopna cítit, kdy kůň potřebuje další podporu, kdy je třeba mu dát prostor pro seberealizaci v pružné síle a uvolnění (v rámci mého záměru). Tato jemná rovnováha mezi žádostmi a nasloucháním je klíčová pro (nejen) úspěšné shromáždění.

Limi - práce ze země AAoR

Malé shrnutí II

Mentální rovnováha jezdce/vodiče je důležitá pro udržení pozitivního vztahu s koněm (partnerství). Shromáždění nemůže být vynuceno silou a už vůbec ne trestem

Uvažuji dál...

Shromáždění je cestou ke zlepšení rovnováhy jezdeckého koně. Pokud jsem citlivým, vzdělaným a mentálně vyrovnaným jezdcem, pak budu schopna reagovat na potřeby koně a udržovat pozitivní a respektující vztah. Budu schopná vést se svým koněm smysluplný dialog a udržet tuto spolupráci (můj cíl).

Shromáždění není cíl, shromáždění je nástroj


A dál…

Pokud je shromáždění nástrojem k dosažení nové úrovně rovnováhy jezdeckého koně, pak mě mé asociace vedou opět k biotensegritě. 

Pro osvěžení uvedu, že biotensegrita je koncept, který je již nějaký čas používán v biomechanice k popsání struktury živých těl. Podle tohoto konceptu nejsou těla jen souborem izolovaných částí, ale komplexem sítí substruktur, které jsou vzájemně propojené a pracují společně k udržení rovnováhy a pohybu. (Více info v minulé úvaze a také v té příští.)

Jak to souvisí se shromážděním?

Víme, že v procesu shromáždění se aktivují různé svalové skupiny, které (spolu)pracují, aby udržely koně v rovnováze pro efektivní pohyb. Tzn., že tento koncept umožňuje různým substrukturám fungovat jako koordinovaný celek. Takže z této úvahy vyplývá vliv i na energetickou rovnováhu koně.

Proč?

Usuzuji z předchozích závěrů, že kůň efektivně využívající biotensegritu (komplexnost celé struktury), je schopen efektivně regulovat a využívat svou energii. (Nemysleme si, že kůň o záměru, jak využít biotensegritu přemýšlí). Zmíněné má zásadní vliv na shromáždění, při kterém kůň udržuje zároveň rovnováhu, pohyb vpřed a energii k tomu potřebnou.

A teď už stačí jen dodat, že to zároveň vede k pohybu v lehkosti a uvolnění a tím pádem k pohodě koně a spokojenému jezdci/vodiči (=pocit vnímavého, vědomého jezdce).

A než se vrhnu ve svých (asociačních) úvahách do světla, závěr pro mne:

  • Z pohledu cílení na výkon (sport), je správné (viz výše) shromáždění technikou, která vede ke zlepšení výkonu.

Z pohledu cílení na partnerství (vztah, harmonie mezi dvěma bytostmi zásadně i druhově odlišnými – predátor x kořist) je shromáždění nástrojem k podpoře zdraví a pohody koně a posílení tohoto unikátního mezidruhového partnerství.

Slovo partnerství mě ihned vede dál v úvahách:

Může být řeč o partnerství, pokud přijmu obecně rozšířený koncept o alfa samci, jehož úlohu člověk (jezdec/vodič/učitel) ve vztahu s koněm přebírá? 

Podle mé životní zkušenosti nikoli. Ale o tom jindy.

O světle, trochu ještě o biotensegritě, duchu (doby) a hmotě, a především o nás lidech v příštím pokračování úvah o shromáždění.

Krásné dny!

Soňa