Srdečně zvu k dalšímu dílu mých úvah.
Dospěla jsem do bodu, že bych chtěla říci něco k tomu, kam kráčím v této ´instantní době´ reprezentované kurzy všeho druhu s absencí integrace teorie do praxe (přednášejících). V době, kdy se ztrácí přehled o tom, kdo je ´vypravěčem´ a kdo to své opravdu žije…a to je veliká škoda. Máme na dosah tolik lidí, kteří s koňmi skutečně žijí a potvrzením jejich kompetentnosti není publikování obrázku certifikátu z kurzu a pár umně napsaných řádků, které velkému množství laiků stačí …
Doba, ve které nyní žijeme je těhotná explozí informací všeho druhu. Jsou všude a jednoduše dostupné. Zaplatíme více či méně a jde se na to…studují všichni a všechno a čím víc certifikátů a titulů, tím víc jen a jen informací!
Informace je však jen základní indicií k cestě…a indicie by měly dávat smysl a jasně ukazovat na směr, kterým je užitečné se dát pro dobro našich koní, abychom pokud možno co nejdříve pochopili quo vadis…a jen praxe, a tedy odžité roky prověří zdroje informací a jejich integraci …
VZHLEDEM K MÉMU VĚKU MYSLÍM, ŽE JIŽ MOHU PODAT SVĚDECTVÍ O SVÉ CESTĚ
Naposledy jsem dala slib, že se již definitivně přibližuji k tématu.
Tak tedy: co je to kreativní lonžování? Pamatujete si ještě, co jsem psala v 1-3 úvaze? Kreativní lonžování je součástí základního vzdělávání koně (a nás samozřejmě též!)
O kreativním lonžování uvažuji v momentu, kdy kůň je v souladu, tzn. zůstává uvolněný a je na ´příjmu´ v našem dialogu se všemi možnými pozicemi mého těla vůči němu, tzn. pozpátku, z boku, u zádi.
Koně je možné vést v konkrétním rámci, který je dán pochopením mých signálů (domluvených žádostí a reakcí) a smysluplným použitím nástrojů (domluvených otázek a odpovědí). Jedná se o vědomý dialog, tzn. otázky jsou kladeny v jasném kontextu potřeb koně s cílem nové kvality rovnováhy (rovnováhy jezdeckého koně).
To, že jsou to naše potřeby, protože kůň v zásadě netouží po tom, abychom na něm jezdili, je jen jiný úhel pohledu .
Takže pojďme dál.
V kreativním lonžování koně vedu na větší vzdálenost skrze vědomé přilnutí, kdy v ruce cítím pulzující energii, která vzniká v důmyslném systému koňského těla. A zároveň, jsem-li dostatečně vzdělána v pocitech mohu si s touto energií živého organismu pohrávat (myšleno pozitivně) jako žonglér s balónky. A tím pádem i já jsem zapojena v celé ´podívané´, neboli integrována v celku.
To vše je možné za předpokladu, že má ruka je vzdělána v citu (je funkčním čidlem čtoucím a komunikujícím zároveň) a kůň jí zároveň již rozumí a hledá tzv. Přilnutí (napojení na mou energii) jak bylo již zmíněno výše.
A pokud to vše mám, cítím – zažívám i na větší vzdálenost okamžiky harmonie.
Kapitola IV. – Kreativní lonžování…
Celý článek je pouze pro členy Akademie Aequilibrium Ashaadox. Pro zobrazení kompletního obsahu se prosím přihlašte nebo se registrujte v akademii.
